jak být úspěšný

Položme si závěrečnou otázku. Může být každý z nás úspěšný, jak se praví v knihách osobnostního rozvoje? Pokud jste v předchozím četli pozorně, je jasné, že ne!

Jde tu v principu o tu zpropadenou personální záležitost. Nejsou lidi!

Leda byste je sehnali na Marsu či pátém kvadrantu galaxie X. Pokud by se na jednoho pozemšťana dostalo tucet neúspěšných marťanů, pak samozřejmě ano! Ale za situace, kdy se z žádnými marťany osobně neznáme, není úspěch pro každého možný.

Samozřejmě je tu možnost použít variantu kreativní, zmíněnou v bodě 3. Stvoříme-li dostatečné množství hodnotících systémů, tak aby to pokrylo obyvatelstvo planety Země, může být úspěšný každý z nás. Ve své kategorii. Zároveň může poskytovat roli neúspěšného pro ostatní v kategoriích jiných. Kdo by to ale řídil? A kdo by byl ochoten se tomu podřizovat? V rámci osobnostního rozvoje už něco podobného probíhá, jenže chaoticky. A jak by takové řízení fungovalo v praxi?

Hele, Kájo,  jsi velmi úspěšný trenér, tak co kdybys zahrál i roli neúspěšného otce. Kvůli mě, víš. Hledám neúspěšné otce, abych vyniklo, jak jsem JÁ báječný! Chápej, ve všem ostatním jsem OUT, nic jiného nemám. A taky kvůli rovnováze celku, chápeš? Bylo by spravedlivé, aby ses stal neúspěšným. Jsi přece kamarád, nebo ne? Řekni mi, v čem jsi jako otec selhal? Ale hlavně se na to nedívej s nadhledem! Ponoř se do toho. Dej tomu sílu své pozornosti a žij to! Respektive, co by si mohl provést, aby tě děti nesnášely?

Umíte si představit, co by na to asi Kája řekl? A co by na to řekl psychiatr?

Těžko říct. Zatím se srovnávání s ostatními považuje za normální, ba dokonce je to oficiálně považováno za zdravý jev, přestože často k psychickým diagnózám vede.

Možná jste si všimli, že se dosud neřešilo, v čem vlastně úspěšní chcete být. Jako by to nebylo podstatné. A je?

Vždyť všichni stále něco tvoříme! Každou minutu, každou sekundu! Za celý den dokážeme provést stovky činností a milióny kombinací:

  • Vyplivnout zubní pastu a trefit u toho vodní proud.
  • Zalít povadlou kytku a myslet u toho na vepřové řízky v lednici.
  • Sledovat ječící dítě kamarádky a dávat jí rady, co by měla a neměla dělat.
  • Odeslat extra důležitý mail a nevyplnit pole “Předmět”.
  • Pootočit hlavu za sexy kolegyní/kolegou, ale tak aby si toho nevšiml/a.
  • Ekologicky spláchnout WC a mít z toho dobrý pocit.
  • Běžet na MHD a nechtěně se dotknout kohosi v tramvaji.
  • Nakoupit deset rohlíků a přelouskat podivné složení veganského salámu.
  • Pohádat se o zvednuté záchodové prkénko a pomilovat se v obýváku, když děti konečně v naší posteli usnuly.

Zdá se vám toho, co děláme málo? Zdá se vám o málo kreativní?

V podstatě neexistuje okamžik, kdy by něco nebylo tvořeno. O úspěšné činnosti ale hovoříme pouze tehdy, když k našemu tvoření v hlavě připojíme tři výše zmíněné body – začneme to srovnávat s tím, jak to mají ostatní a začneme to hodnotit. Ale hlavně začneme věřit, že to tak hodnotné opravdu je!

Zajímavé je, že ne všechny činnosti jsou hodny našeho srovnávání. Nikdo do životopisu nenapíše:

Jsem držitel světového titulu:

  • 1 000 000 – krát ekologicky spláchnula WC a zažila u toho dobrý pocit.
  • 1000 000 – krát se otočil za sexy kolegyní a ona si toho nevšimla.

V životopise očekáváme:

  • Vedl tým 100 lidí po dobu 5 let.
  • Prodal 1 000 000 kusů za 1 rok.
  • Skočil 8,20 m do písku (hlásíte-li se jako posila atletů národního olympijského týmu.)

Máme tu tedy činnosti prestižní či žádané a činnosti přehlížené. Do životopisů a rozhovorů s novináři zásadně sdělujeme ty prestižní. Copak by někoho zajímalo, že si dnes ráno filmová hvězda umyla zuby a vyhodila do koše posmrkaný kapesník? Ne! Je třeba napsat, že cvičila jógu, posnídala mango s tykví a začala psát knihu. Po obědě si sedla do altánu a malovala obraz moře.

Je to špatně? Ne. Jak bylo psáno výše, je to je určitý způsob životní hry. A pokud byste rádi ochutnali jiný, kde se nehodnotí, možné to je.

INSPIRACE

Zkuste od určité vámi zvolené chvíle naplno vykonávat jakoukoliv činnost, která k vám přichází. Nesnažte se ovlivňovat, co to je. Nepřemýšlejte nad tím, nehodnoťte, jestli je to prestižní či ne, byť by to bylo přebalování plín, které normálně nesnášíte. Možná zakusíte takové životní naplnění, že se vám o tom nezdálo ani na tantrickém kurzu nebo lekci bungee-jumping. A nepřemýšlet znamená mimo jiné i to, že neočekávate, že se TO stane!

Kdyby všichni hráli v tomto režimu hry, možná by slovo ÚSPĚCH zmizelo z lidské řeči. Protože bychom na něj pro samotný život neměli čas!

Nebo bychom si na úspěch jen hráli. Jako když hrajete hru Člověče nezlob se. Pokud ji hrajete s nadhledem a nezáleží vám na výsledku, můžete se v klídku bavit, popíjet u toho drink a neplánovaně třikrát vyhrát. Vaše sebevědomí je totiž jinde!

Když ale uvěříte tomu, že výhra je životně důležitá, prohra vás rozpálí doběla. Už jste někdy pozorovali někoho, komu se to stalo? Člověka to emočně vyčerpá, ale motivuje jít do dalšího kola. Tohle změním! Řeknete si, jako kdyby šlo o život. Pokud opět prohrajete, vyčerpá vás to ještě víc. Pokud se vám podaří zvítězit, mozek vás zalije blahem. Do příštího hry, než prohrajete znovu. Tento způsob hry mozku na politiku cukru a biče přestanete hrát, až když se z vás stane zombi nebo vám to přestane dávat smysl. Pak je hra bez přemýšlení opuštěna a figurky ponechány dalším hráčům o úspěch.

Pokud někdo v předchozím nabyl dojmu, že je tu v jakémsi smyslu odmítán úspěch, nastal čas zdůraznit, že tomu takto rozhodně není!

Proč bychom nemohli být bohatí, úspěšní spisovatelé, herci, cestovatelé, duchovní vůdci či manažeři? Ale proč bychom taky nemohli být stejně úspěšné uklízečky, chůvy, zámečníci a kuchaři?

Buďte úspěšní, krásní a bohatí, ale pokud si chcete zachovat vnitřní pohodu, nikdy to neberte vážně! Pokud zrovna úspěšní nejste, taky to neberte vážně! Místo toho raději naplno žijte!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..